Seznamte se... Marzena Krzewińska

Série rozhovorů dnes pokračuje povídáním s... Marzenou Krzewińskou (Ravelry, blog, e-shop)! Tahle mladičká Polka se vám bude určitě líbit! Nejprve mne zaujaly zajímavé fotografie jejích věcí v galerii, pak jsem zjistila, že se pustila i do navrhování modelů (ke stažení nebo zakoupení na Ravelry) a krátce nato otevřela svůj e-shop s přízemi! Jak se k pletení dostala, kde může studentka sehnat dost peněz, aby rozjela vlastní podnikání a které místo v Polsku byste určitě měli navštívit? To všechno se dočtete v dnešním rozhovoru...

Stormwind. Designed by Marzena.

1) Proč se věnuješ zrovna pletení? Je přece tolik jiných ručních prací...

Abych pravdu řekla, nikdy jsem se nezamýšlela nad ručními pracemi, kterou si vybrat atd. Jednoho dne jsem byla na návštěvě u přítele a náhodou jsem na pohovce objevila pro mne neznámou a nezvyklou věc, která patřila jeho mamince. K mému úžasu jsem zjistila, že je to svetr, ještě nedokončený, ale nádherný! Okamžitě jsem se rozhodla, že bych to ráda zkusila taky. Cítila jsem se poněkud trapně, když jsem přítelovu maminku prosila, aby mě naučila plést, ale povedlo se. Nic jiného si mě tak nezískalo, nic jiného mne nemotivuje k tomu, abych se dále zdokonalovala – zkoušela jsem šití, trošku háčkování. Ale prostě to není ono. :-)

2) Jaké je tvé povolání?

Začala jsem studovat matematiku, ale studium mám v současné době přerušené a věnuji se svému obchodu s přízemi.

3) Vlastní obchod s přízemi, gratuluji! Jak se ti to povedlo?

Merigold.
Marzenin vlastní návrh.

Jak už jsem se zmínila, po střední škole jsem se rozhodla, že ze mě bude matematička (ale ne učitelka :-)). Nicméně to bylo před tím, než jsem začala plést. Ve třeťáku už jsem nebyla schopná bavit se smysluplně o ničem jiném než o svém vlastním obchodě plném přízí. Byla jsem si jistá, že hledání krásných přízí a jejich uvádění na trh v Polsku je přesně to, co chci v životě dělat. Nechtěla jsem být z těch, kteří dělají to, co se dělat má, co se od nich očekává, co je bezpečné. Ne, já jsem chtěla žít své sny a pracovat s nadšením a úsměvem na tváři. 

S přítelem jsme celou situaci důkladně probrali, protože – víte, je těžké jen tak z ničeho nic skončit se studiem, vrhnout se do neznáma a převzít na sebe velkou odpovědnost. Ale společně jsme se poprali se vším stresem, formalitami a problémy. Nebylo jich málo. Například shánění financí. Asi se divíte, kde může vzít studentka tolik peněz, aby začala sama podnikat? Naštěstí existuje mnoho projektů EU na podporu podnikání – do jednoho z nich jsem se přihlásila, prošla několika pohovory, kdy jsem ubohým úředníkům vykládala o vlně a svetrech. :-) Pak už jsem jen musela čekat na výsledek, což bylo hodně stresující, ale všechno dobře dopadlo a já bych nikdy neměnila.

4) Není to osamělá práce, provozovat e-shop? Předpokládám, že většinu času trávíš sama, komunikace se odehrává prostřednictvím e-mailu... nechybí ti kontakt s lidmi?

Osamělá práce mi docela vyhovuje. Jsem ráda doma, nepatřím mezi extroverty, ale nejsem ani uzavřený člověk. Těším se, že si jednoho dne otevřu k e-shopu i kamenný obchod a virtuální komunikace se tak změní ve skutečnou. Věřím, že mě to bude bavit!

5) Jak si vybíráš příze pro svůj obchod? Proč nemáš v nabídce žádnou polskou značku?

Mám jedno pravidlo – prodávám pouze příze, které nejsou v Polsku k dostání. Ráda bych nabízela příze kvalitní, neobyčejné, z luxusních materiálů a v nezvyklých barvách. Něco pro náročné zákazníky. Sama mám hodně citlivou pokožku, spousta přízí mě kouše a nemůžu je nosit. Proto prodávám jen nekousavé a měkké příze. Naneštěstí jsem ještě neobjevila polskou přízi, která by splňovala výše uvedené požadavky. Stále hledám nové značky – nabízím příze z USA a Kanady a ještě nejsem u konce. :-) Polské pletařky si zaslouží ručně barvené zázraky ze zámoří!

6)  Jaká je tvá oblíbená příze/ materiál? Myslím přízi, ke které se stále vracíš...

A víš, že žádnou takovou nemám? Ráda zkouším nové příze i návody. Ale je fakt, že jsem nedávno dopletla svetr z příze Leizu Worsted od Julie Asselin a mám z ní přesně ten pocit, jaký popisuješ... Mohla bych z ní plést donekonečna!

Co se týče síly příze, dávám přednost těm tenčím. Ráda trávím pletením spoustu času a pak se kochám svetrem upleteným z mnoha jemných ok.

7) Proč jsi začala s navrhováním modelů a psaním návodů? Jaké jsou tvé plány pro rok 2015 v této oblasti?

Inky.

Můj první „vážný“ projekt byl Inky – hledala jsem šaty, které by se mi líbily, jenže všechny měly ten samý střih. Tak jsem se rozhodla, že si navrhnu své vlastní „oversized“.

Ve skutečnosti ale asi nejsem typická návrhářka. Proč? Nepracuju tím způsobem, že bych vymýšlela bez přestávky jeden projekt za druhým. Navrhování modelů a psaní návodů je pro mě zábava, bez termínů, bez stresu. Nikdy nepřemýšlím o dalším projektu, dokud nedokončím ten právě rozpracovaný.

Ale když chci něco konkrétního (co si vysním :-)), prostě jdu, navrhnu to a sepíšu návod – snažím se pracovat, jak nejlépe umím, protože i díky srozumitelným návodům je pletení potěšením. Když mě nic nenapadá, prohledám databázi na Ravelry a vyberu si něco z mnoha nádherných věcí, které tam už jsou.

V současné době mám rozpracovaný svetr, jehož ideu jsem nosila v hlavě hodně dlouho. Až najednou se mi rozsvítilo a věděla jsem, jak na to. To je jeden z důvodů, proč nedokážu říct, jaké mám plány – nikdy nevím, co mě napadne a jestli vůbec něco. A když ne – nic se neděje.

8)  Pojďme se mrknout na tvou galerii na Ravelry. Jaký svůj výrobek nosíš nejčastěji?

Nejčastěji nosím novinky – téměř neustále svetry Merigold a Cold Breath od Joji Locatelli. Mám ráda i ležérní svetřík Light Trails, protože se hodí ke všemu, můžu ho nosit každý den. Bohužel, taky jsem upletla pár věcí, které nenosím vůbec.

9) Jak vznikají fotky tvých projektů a návrhů? Baví tě tahle část tvé práce nebo je to prostě jen něco, co se musí udělat?

Light Trails od Suvi Simola.

Terezo! Miluju focení! Jsem amatérská fotografka, byl to můj první koníček a stále je, ale teď mě (bohužel) zajímají pouze fotky spojené s pletením. Nemám čas ani motivaci fotit něco jiného... Na většině fotek v galerii jsem já a fotí mě můj přítel – úžasně talentovaný fotograf, který si své nadání odmítá přiznat. Následně upravuji fotky na počítači, hrozně mě to baví. Moc mi na tom záleží, musím si dělat všechno sama – dokonce i při focení samotném dokážu být nesnesitelná a neustále poučuji fotografa, co má dělat. :-)

Na focení se pečlivě připravujeme. Dlouho přemýšlím, co si obléknout, jak se učesat, co se k danému modelu hodí a co ne. Společně s fotografem vybíráme místo, kde se bude fotit a v jakém stylu fotky uděláme. Vždycky vyfotíme hodně snímků, aby byla jistota, že se nám povede vybrat něco použitelného.

Myslím, že kvalitní fotky jsou hodně důležité. Podle mého jsou právě ony klíčem k úspěchu.

10) Pocházíš z Polska. Které místo bych si při návštěvě tvé země určitě neměla nechat ujít?

Cold Breath od Joji Locatelli. 

Každému doporučuji rozbouřené podzimní Baltské moře. Nemám ráda pamětihodnosti, miluju přírodu. A moře je nádherné. :-)

11) A na závěr se zeptám, s kým by sis ráda přečetla další rozhovor? :-)

Zbožňuju Joji Locatelli! Takže to musí být ona... :-)

Děkuji za rozhovor!