Seznamte se... Suvi Simola

Dobrý den! Jsou mi velmi blízcí lidé jako je... Suvi Simola (Ravelry, blog)! Na první pohled možná trochu nenápadní, skromní ve vyjadřování i ve vnějším projevu, nechávají za sebe raději hovořit svou práci... a při pohledu na ni vás až zamrazí z té hloubky talentu a čistoty. Suvi navrhuje pletené oblečení pro děti i dospělé a ačkoli se sama nikam necpe, její návody můžete najít v prestižním magazínu Vogue Knitting, sezónních kolekcích Twist Collective a mnoha dalších časopisech i knihách. Její práce je esencí toho nejlepšího ze skandinávského stylu: charakterizují ji čisté linie, světlé neutrální barvy a geometrické motivy. Jako mnoho dalších blogerek a pletařek, je i Suvi nadšenou a talentovanou fotografkou!

Dnešní rozhovor je jako její fotky: o každodenní realitě a obyčejných věcech, které ale mohou být nevyčerpatelným zdrojem inspirace a síly... krása je v očích toho, kdo se dívá. Přeji příjemné čtení!

Suvi Simola.

1) Proč pleteš? Co je podle tebe na pletení tak výjimečného?

Pletu od šesti let, takže pletení je pro mě naprosto přirozené. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, proč... prostě pletu. Když jsem byla malá, pletly jsme spolu s mou mamkou o prázdninách, které jsme trávily na venkově. Každá si pletla to své, ale byly jsme spolu. Bavilo mě kreslit skici mých vlastních návrhů, které byly tehdy - v 80. letech - dost divoké, haha.

Když se mi narodily děti, začala jsem plést pro ně. Střídala se u mě období, kdy jsem pletla méně nebo vůbec, ale vždy jsem se k tomu po čase vrátila. A tohle je asi i odpověď na tvou otázku, čím je pro mě pletení výjimečné: Vždy to byla součást mého života. Myslím, že to je dost výjimečný důvod.

Merike.

2) Navrhuješ pletené modely a píšeš k nim návody. To je poněkud neobvyklé a velice zajímavé povolání...! Jak se k tomu člověk vůbec dostane? Povíš nám svůj příběh, prosím? (Myslím třeba, kdy ses tím rozhodla začít živit, zda jsi studovala návrhářství nebo jsi samouk, jaká je tvá původní profese, atd.)

Jsem samouk. Nejprve jsem pletla pro sebe a svou rodinu a občas jsem místo pletení podle návodu vymyslela svůj vlastní. Často jsem pak dostávala dotazy, zda bych k danému modelu nenapsala návod (tehdy, v roce 2007, bylo k dispozici mnohem méně návodů na pletení než dnes). A tak jsem si začala u pletení dělat poznámky. Dokud se jednalo jen o jednu velikost, bylo to docela jednoduché, ale jakmile jsem měla napsat skutečný návod pro několik různých velikostí, musela jsem začít hodně studovat.

Přečetla jsem několik knih a pustila se do rozsáhlého studia všeho, co jsem potřebovala znát o psaní návodů. Hodně jsem v té době vyrostla, ale pořád se mám ještě co učit. Vždy se najde něco nového, nová technika atd., díky čemuž mám tohle povolání tak ráda. Podnikání mi také přineslo mnohem větší volnost v plánování času, což zase oceňuje má rodina. Dřív jsem pracovala v kanceláři, vystudovala jsem obchodní management.

River Mist cowl.

3) Navrhovat pletené modely a psát k nim návody... to zní jako povolání snů pro mnoho z nás. :-) Jak vypadá tvůj obyčejný pracovní den?

Vstávám v 6.30, vypiju si kafe (důležité!) a odvezu své nejmladší dítě do školy. Potom většinou zkontroluju emaily a zprávy a své skupiny na Ravelry, odpovím na maily a sepíšu si seznam, co musím ten den udělat. Pokud jsem si ho ovšem nesepsala už večer předtím. Pak se věnuju domácnosti, uklízím, a potom už je čas na mou práci. Snažím se udělat vše, co vyžaduje soustředění, dokud jsem sama doma. Po zbytek dne pletu. Mimo tenhle rámec nemám žádný předem vyhrazený čas pro konkrétní úkoly, někdy se musím víc věnovat papírování, jindy zase pletení samotnému. A tak dělám, co je potřeba udělat.

4) Můžeš nám popsat celý proces vzniku návrhu pleteného modelu a jeho návodu, prosím?

Na začátku musí být samozřejmě nějaký nápad, představa. Někdy ten nápad přijde jako první, jindy mám zase přízi a zkouším, co by z ní asi tak mohlo být. Tenhle proces mě hodně baví. Když už vím, co budu plést, čeká mě trocha matematiky. Musím si udělat předběžný výpočet ok a řad. Na tomto základě sepíšu první návod a začnu podle něj plést. Díky tomu vždy okamžitě vím, co je potřeba v návodu zlepšit nebo upravit a podle  toho si dělám poznámky, které pak zapracuji do návodu. Představte si to jako první testovací projekt daného návodu. Někdy musím párat, jindy ne, ale většinou jsem schopná takto uplést svetr během 2 -3 týdnů. 

Následně několikrát zkontroluji návod, zda je počet ok uveden správně, a nakonec provádím korekturu celého návodu, než ho odešlu k testování vybraným pletařkám. V průběhu testování si zaznamenávám případné návrhy na úpravy a nakonec je zapracuji do návodu, pokud je to potřeba. Celé to trvá několik měsíců, než je na světě konečná verze návodu. Pak už jen zbývá pořídit fotografie, což si dělám sama, protože focení je můj další velký koníček, a úplně nakonec vytvářím layout celého návodu. A je to.

Baby Cables and Big Ones Too.

5) Tvé modely a návody se objevily v mnoha slavných časopisech o pletení, například ve Vogue Knitting, a v mnoha knihách. Jak se ti to povedlo?

Přesně si vzpomínám, jak jsem se cítila, když mne poprvé oslovili z Vogue Knitting a chtěli, abych pro ně něco navrhla. Byla jsem z toho úplně hotová, taková čest! Bylo to krátce poté, co jsem vydala návod pro svetr Baby Cables and Big Ones Too, v té době jsem byla mezi profíky ještě zelenáč. Jen zřídka nabízím svou práci někomu aktivně, ve většině případů mám to štěstí, že mě osloví sami s nabídkou spolupráce.

6) Jaká je tvá oblíbená a neoblíbená příze/ materiál?

Mám hodně oblíbených přízí. Konkrétně se jedná o příze DROPS Lima a Nepal, ty jsou naprosto úžasné, jen bych si přála, aby je vyráběli ve 100 gr klubkách. Dále mám ráda přízi Mellifera Merino DK a na obzoru je nový favorit Isager Merilin, ze kterého teď zrovna pletu zkušební vzorky. Obecně mám ráda příze, které jsou dost silné, aby na nich pěkně vynikly plastické vzory, ale zároveň vytvářejí překvapivě měkkou pleteninu. Je to jako kouzlo. A co se týče těch neoblíbených... mám špatnou zkušenost s nejmenovanou směsí bavlny a hedvábí.

7) Pocházíš z Finska, země s dlouho a bohatou tradicí pletení. Navazuje na ni někdo i dnes? Je pletení ve Finsku populární? Má tvá rodina nějakou "pletařskou" historii?

No, já jsem se narodila v Estonsku a tam jsem i vyrůstala, obklopená mnoha šikovnými tvůrčími lidmi. Takže má práce je nejvíc ovlivněná estonskou kulturou pletení. Ve Finsku žiju už přes dvacet let a uvědomuji si, že pletení  má i zde pro některé lidi punc "babičkovosti", který jsi zmínila v předchozích rozhovorech. Ale nikdy jsem se s nějakou negativní reakcí osobně nesetkala, nebo si toho možná jen nevšímám. :-) Znám docela dost puberťáků, kteří pletou, ale neřekla bych, že je to mezi mladými oblíbený koníček.

8) Jaký vliv mělo na tvé pletení Ravelry? Znáš osobně nějaké návrháře nebo členy?

Jen díky Ravelry jsem si mohla začít budovat kariéru jako návrhářka. Myslím, že bez Ravelry bych nikdy nebyla tam, kde jsem nyní. Je to ta nejlepší stránka s nejlepšími lidmi, kteří ji provozují. A to myslím vážně.

Znám hodně návhářů, ale jsou rozesetí po celém světě, takže osobně jsem se potkala jen s několika.

Photo by Suvi Simola.

9) Co pro tebe znamená tvůj druhý velký koníček: fotografování? Můžeme si tvé fotky někde prohlédnout?

Fotografování je pro mne vším, potřebuji ho. Obtížně se to vyjadřuje slovy, ale zbožňuji tu schopnost vidět krásu těch nejobyčejnějších věcí skrze hledáček objektivu. Některé věci vypadají na fotkách úplně jinak než ve skutečnosti, můžete si donekonečna hrát se světlem, využít odrazů různých povrchů, pozadí, atd.

Moje fotky můžete vidět na Flickru: https://www.flickr.com/photos/villapeikko/

10) S kým by sis ráda přečetla další rozhovor?

S Melanií Berg.

Photo by Suvi Simola.

Děkuji za rozhovor!